Obcas jsme to my sami, kdo jsme barierou.

 

Muj hrnicek na kafe. :)

Puvodne jsem mela v planu psat o tom jak pandemie nam dava bariery, ale nakonec jsem si to rozmyslela.

My lide si umime obcas tvorit bariery v nasich hlavach, kdy poslouchame okoli nebo sami sebe, jak jsme k nicemu, i kdyz to neni pravda. Je tezke se z toho vymanit sami, paklize nechceme nebo k tomu nemame dostatecne velky duvod, ci tlak okoli nebo sebe samych je az moc velky tak, ze se podmanime, protoze ty hlasy nedokazeme prervat. Dokazeme si stat za tim, ze jsme k nicemu, protoze ostatni to rikaji aniz bysme si uvedomili vlastni cenu kolik toho umime a zvladame a ze jini lide neumi to, co umime my (a vice versa). Stojime jen za oknem a smutne koukame na okolni svet, jak se rozvyji zatim co nam ten vlak stoji na zastavce a ceka na nas, kdy budeme pripraveni.

Pokud se chces neco naucit, nauc se to. Pokud si chces neco zkusit, zkus to. Pokud si chces odpocinout a mit chvilku pro sebe, udelej to. Pokud chces rici ne, rekni ne. Je to vse ok pokud jsi tak jsi stastnym clovekem.



Komentáře

  1. Dobře a hlavně pravdivé napsané. Já osobně některé lidi moc ráda přivádím k šílenctví když to jde :-D

    OdpovědětSmazat
  2. Totálna pravda. Najväčšie bariéry sú tie v našich hlavách a tie je prekonať najťažšie.

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu